Balada O Naprosté Degradaci Účastníků Půlnoční chords

1. [G]Ve Lhotě posled[C]ní srpno[G]vou neděli

[D]účastni byli jsme [C]pouťový me[G]rendy,

s klukama světskejma [C]svorně jsme [G]seděli,

[D]vzájemně zvali se [C]do baru [G]na brandy,

k [D]půlnoci [G]Eman, co [D]kolotoč [G]točil,

[D]zatvářil [G]se jako [A]nějakej [D]Rotschild,

[G]pozvedl [C]sklenku a [Em]po přípit[D]ku

[Am]vodtáhl [Em]nás k sobě [D]do příbyt[G]ku.

Sešli jsme se v [D]maringotce, [Am]kamarádi z [Em]mokrý čtvrti,

[C]a značně jsme [G]překročili [D]konzumaci [G]běžnou,

pohoršova[D]li jsme chodce [Am]a že nejsme [Em]žádní škrti,

[C]všichni jsme se [G]hrozně zpili [D]prostějovskou [G]režnou.


R: [G]Lalija, [C]fiala, [G]keď sa režná [D]píjala,

[G]fiala, [C]lalija, [G]zraky už se kalí[G]ja.[C] , [D] , [G]

2. Dávno už vodbila půlnoční hodina,
když naše společnost dala se do akce,
někoho napadla ta děsná konina,
že trochu užijem pouťový atrakce,
hned jsme do Emana začali hustit,
že velkej kolotoč musí nám pustit,
že se chcem proletět trochu vzduchem,
nežli uložíme se do duchen.
Upadli jsme na sedačky, notně přitom hlaholíce,
jenom Eman zůstal dole, střízlivosti dalek,
těžkou rukou chyt' se páčky, rotace nám zvedla plíce,
za pár minut Eman dole usnul jako špalek.

R:

3. Vrhali jsme po ňom lakýrky, pohory
ve snaze učinit konec té poroby,
mezitím však všemi tělními otvory
vrhaly svůj obsah též naše útroby,
už za půl hodiny byly z nás trosky,
špinavé, páchnoucí, a k tomu bosky,
zbavené kouzel svých osobností
s tejdenní pracovní neschopností.
Emana pak na záchytku dopravili k probuzení,
zatím ještě jasno není, co se s ním dál stane,
při vzpomínce na tu pitku v zádech cejtím zastuzení,
na kolotoč mě už nikdy nikdo nedostane!

R: