Vzpomínka Na Grédo chords

[Emi]Slunce zašlo, hvězdy [Ami]svítí,
[D7]usnul kraj a [H9]spí už kvítí,
[Emi]červánek i [D]ptáčkové šli [Emi]spát,
[Emi]oheň voní, oči [Ami]planou,
[D7]Manitou [H9]bdí nad osadou,
slyš [Emi]baladu, kterou ti budu [Emi]hrát.

Jednou z jara se pár trampů
vydalo k řece do campu,
krajinou tak jarem vonící,
neštěstí se tiše kradlo,
aby plnou vahou spadlo
na trampy tak nic netušící.

[E]U věčného se sejdem ohně,
jak kázal Manitou všem [H7]dětem svým,
[E]v ráji trampů budem žít [A]svorně,
zas se [E]setká [H7]druh s druhem [E]svým.

V tichém podvečerním šeru
jedou k protějšímu břehu,
kde je kamarádi čekají,
v tom se loďka zakymácí,
dívka rovnováhu ztrácí,
všem se teď až dech zatají.

V chladných vodách horské říčky
mizí mladé tělo dívky,
kamarád hned loďku obrací,
jenom veksl ze zad strhne,
do chladných vod se rychle vrhne
by zachránil dívku tonoucí.

U věčného se sejdem ohně,
jak kázal Manitou všem dětem svým,
v ráji trampů budem žít svorně,
zas se setká druh s druhem svým.

Voda plyne a čas letí,
konec jednou těchto dětí,
jimž příroda byla mateří.
Ve vlnách jsou těla skryta,
všemi trampy pláč teď zmítá,
dvě místa v osadě osiří.

Rok po roce v Grédo campu
schází se vždy mnoho trampů,
na kamarády vzpomínající,
vždy na mohyle, kde je psáno,
co je dobrým trempům dáno,
že se jednou všichni setkají.

U věčného se sejdem ohně,
jak kázal Manitou všem dětem svým,
v ráji trampů budem žít svorně,
zas se setká druh s druhem svým.

===
Tuto píseň složil Huňáč. Grédo je osada na Labi u Dvora Králové n/L kde v roce 1964 zahynuli kamarádi Ketty a Akéla.