Song Propuštěného Aparátníka chords
View
|
Instr.
50
Trans.
0
Scroll
60
Metro.
Font
16
|
❮ |
[D]Utrpěl jsem kr[G]utou ztr[D]átu, t[C]ěžký j[G]e můj [A]os[D]ud,
n[A]eb' už nejsem v [D]apar[G]átu, j[C]ako b[G]yl jsem d[D]os[G]ud,
dv[Am]acet let jsem v[B7]ěrně sloužil pr[Em]oletariát[B7]u,
[Em]a včera se sm[D]utně ploužil ze s[G]ekret[D]ari[A]át[D]u.
Kam já jenom, ubohý, se kádrově teď včlením,
bez vedoucí úlohy se život rychle mění
a ten, kdo mi lezl včera do zadku jak pako,
s úsměvem dnes za večera do téhož mě nakop'.
®: J[Bm]ako zlato b[F#m]ez karátu js[G]em bez svého [F#m]aparátu,
[Bm]apar[A]át, [D]apar[G]át, [D]už není můj k[A]amar[D]ád.
Že prý nejsem řádně vzdělán a pro jevy mumlu,
tak z toho si houby dělám já, absolvent VUMLu,
ke klasikům do učení, tam jsou věci skryty,
a krizové poučení nad všechny maturity.
Že zdravotně z toho trop jsem, marně hlásím vládám,
už je konec se SANOPZem, na Bulovce strádám,
naše prý se rovnat může zdravotnictví světu:
na pokoji osm lůžek, a nás deset je tu.
®: Kdo se o mě postará tu, když už nejsem v aparátu,
aparát, aparát, zase bych tam šlapal rád.
Co můj obchod separátní s dovozovým žvancem,
kam jsem jako aparátník chodil s velkým rancem,
copak můžu brát to s klidem: místo kentky marska,
k tomu ňákej inteligent jí můj sýr ze Švýcarska.
Měl jsem Tatru 613, předtím šetstettrojku,
dneska už je všechno jináč, čert vem pěrestrojku,
fajn bylo bez revoluce i bez demonstrací,
nakonec snad budu nucen živiti se prací.
®: Jak k hranicím ostny drátu patřil jsem já k aparátu,
aparát, aparát, kde teď budu spát a brát?
n[A]eb' už nejsem v [D]apar[G]átu, j[C]ako b[G]yl jsem d[D]os[G]ud,
dv[Am]acet let jsem v[B7]ěrně sloužil pr[Em]oletariát[B7]u,
[Em]a včera se sm[D]utně ploužil ze s[G]ekret[D]ari[A]át[D]u.
Kam já jenom, ubohý, se kádrově teď včlením,
bez vedoucí úlohy se život rychle mění
a ten, kdo mi lezl včera do zadku jak pako,
s úsměvem dnes za večera do téhož mě nakop'.
®: J[Bm]ako zlato b[F#m]ez karátu js[G]em bez svého [F#m]aparátu,
[Bm]apar[A]át, [D]apar[G]át, [D]už není můj k[A]amar[D]ád.
Že prý nejsem řádně vzdělán a pro jevy mumlu,
tak z toho si houby dělám já, absolvent VUMLu,
ke klasikům do učení, tam jsou věci skryty,
a krizové poučení nad všechny maturity.
Že zdravotně z toho trop jsem, marně hlásím vládám,
už je konec se SANOPZem, na Bulovce strádám,
naše prý se rovnat může zdravotnictví světu:
na pokoji osm lůžek, a nás deset je tu.
®: Kdo se o mě postará tu, když už nejsem v aparátu,
aparát, aparát, zase bych tam šlapal rád.
Co můj obchod separátní s dovozovým žvancem,
kam jsem jako aparátník chodil s velkým rancem,
copak můžu brát to s klidem: místo kentky marska,
k tomu ňákej inteligent jí můj sýr ze Švýcarska.
Měl jsem Tatru 613, předtím šetstettrojku,
dneska už je všechno jináč, čert vem pěrestrojku,
fajn bylo bez revoluce i bez demonstrací,
nakonec snad budu nucen živiti se prací.
®: Jak k hranicím ostny drátu patřil jsem já k aparátu,
aparát, aparát, kde teď budu spát a brát?
Used chords
—
More of Ivo Jahelka
