[C]Kdysi krásná, kdysi módní, kdysi nová,
[F]na smetišti polobotka semišová.
ami
V útrobách té semišky
[F]usadily se myšky
[C]a ty myši v skrýši slyší [G]divná slova:
[C]Kde je asi moje pravá kamarádka,
[F]proč jsem sama na smetišti zvaném skládka?
ami
Snad se na mě nehněvá,
[F]že jsem na všechno levá,
[C]levá bota, která vzala [G]život zkrátka.
[C]Vzpomínáš, [G]neříkej, že [ami]ne,
[F]jak jsme byly [C]v Praze koupe[G]né,
[F]jak jsme pozdě k ránu
[C]chodívaly z flámů,
[F]jak jsme byly v Poděbradech [C]na dovole[G]né.
[C]Vzpomínáš, [G]neříkej, že [ami]ne,
[F]jak jsme byly [C]krásně kože[G]né,
[F]jak jsme byly v gala,
[C]a jak hudba hrála,
[F]jak jsme byly krásně [G]rozpolože[C]né.
Tak si zpívá polobotka neduživá,
už je sivá, už si světa neužívá.
S vyplazeným jazykem
na smetišti velikém,
stará bota, leklá bota, bota tklivá.
Rozpadá se vlivem deště šněrovadlo,
její srdce ale ještě neuvadlo.
I když semiš plešatí,
chtělo by se plesati,
myslí na bál, na procházku, na divadlo.
Vzpomínáš, neříkej, že ne,
jak jsme byly v Praze koupené,
jak jsme pozdě k ránu
chodívaly z flámů,
jak jsme byly v Poděbradech na dovolené.
Vzpomínáš, neříkej, že ne,
jak jsme byly krásně kožené,
jak jsme byly v gala,
a jak hudba hrála,
jak jsme byly šťastně rozpoložené.
Neslyšíme na smetišti žádná slova,
jelikož jsou velmi tichá,
semišová.
[F]na smetišti polobotka semišová.
ami
V útrobách té semišky
[F]usadily se myšky
[C]a ty myši v skrýši slyší [G]divná slova:
[C]Kde je asi moje pravá kamarádka,
[F]proč jsem sama na smetišti zvaném skládka?
ami
Snad se na mě nehněvá,
[F]že jsem na všechno levá,
[C]levá bota, která vzala [G]život zkrátka.
[C]Vzpomínáš, [G]neříkej, že [ami]ne,
[F]jak jsme byly [C]v Praze koupe[G]né,
[F]jak jsme pozdě k ránu
[C]chodívaly z flámů,
[F]jak jsme byly v Poděbradech [C]na dovole[G]né.
[C]Vzpomínáš, [G]neříkej, že [ami]ne,
[F]jak jsme byly [C]krásně kože[G]né,
[F]jak jsme byly v gala,
[C]a jak hudba hrála,
[F]jak jsme byly krásně [G]rozpolože[C]né.
Tak si zpívá polobotka neduživá,
už je sivá, už si světa neužívá.
S vyplazeným jazykem
na smetišti velikém,
stará bota, leklá bota, bota tklivá.
Rozpadá se vlivem deště šněrovadlo,
její srdce ale ještě neuvadlo.
I když semiš plešatí,
chtělo by se plesati,
myslí na bál, na procházku, na divadlo.
Vzpomínáš, neříkej, že ne,
jak jsme byly v Praze koupené,
jak jsme pozdě k ránu
chodívaly z flámů,
jak jsme byly v Poděbradech na dovolené.
Vzpomínáš, neříkej, že ne,
jak jsme byly krásně kožené,
jak jsme byly v gala,
a jak hudba hrála,
jak jsme byly šťastně rozpoložené.
Neslyšíme na smetišti žádná slova,
jelikož jsou velmi tichá,
semišová.
Used chords
More of Zdenek Sverak
