Případ Hubeného Vojína chords

1. [E]Vojín [D]Piskoř [E]Miloš [B]měl čtyřicet [E]kilo,

[F#m]propad[E]lej [F#m]hrudní [E]koš, [B]na břicho nez[E]bylo,

[A]von však na to [E]nedbal [F#]a s pýchou [E]pravou

[A]často se ho[E]ledbal [B]se svou posta[E]vou.

Prej [A]když si, váže[E]ní, z [F#m]hlavy sundá [A]čepici,

[G]tak že klidně [A]proleze [G]hlavní skrze [A]houfnici.


R: [G]Kanón, rajón, [B]lampas, [E]bum.[H] , [E]

2. Tenkrát v opilosti četař ho poňoukal,
aby ty svý kosti do těla nasoukal,
že má fůru keců, na něj se vobořil,
zpitej Piškoř z hecu do laufu se vnořil,
leč hlava se v hlavni mu nějak divně zaklesla,
pak už ani kroucením vyprostit ven nešla.

R:

3. Blížil se čas střelby, s ním se blížil malér,
dávno už neměl by v hlavni bejt ten frajer,
tak jsme mu polili hlavu trochu volejem
na čištění po střelbách - snad k výsledku dospějem.
To je, vážení, situace k zasmání,
jenže to tu taky trochu basou zavání.

R:

4. Střelby jsme prošvihli díky přítomnosti
vojína Piskoře v nábojový komoře,
tím pádem jsme všichni bez vycházek byli,
tož jsme Piskořovi na těle ublížili,
neměl cpát hlavu tam, co je místa málo,
pane prokurátore, dyk se tak moc nestalo.


*: Teda [A]až na tu zlomenou nohu,
na těch pár vyraženejch zubů,
a na to voko už vidí,

výše trestu [Bm]se mi zdá [D]přiměře[G]ná,

[A]ale tak pro [E]vosm li[A]dí.