Plachetnice Chords & Lyrics - Karel Plíhal

1. [Am]Po obloze vítr žene s[Em]tovky bílých plachet[Am]nic,
p[C]otopí se b[G]ezejmenné, n[C]ezbude z nich v[B7]ůbec nic,
js[F]ou to rodné s[G]estry písní, kt[C]eré kdysi z[B7]azněly,
p[Am]olechtaly, p[Dmi]ohladily, [Am]a pak někam zm[E]izel[Am]y.
2. Jednou z nich je píseň tato, jachta zvíci deset stop,
veze slova, šperky, zlato, neboť kapitán je trochu snob,
snědl všechnu moudrost dneška, a tak je mírně otylý,
proto jachta jede ztěžka na konci té flotily.
3. Ale on směje se mi: Karle, hele, co bys pouštěl do gatí,
pojedeme zase v čele, jen co se vítr obrátí,
a tak se ženem do záhuby a za zvuků garmošky
vylézají z podpalubí krysy, spojky, předložky.