[C]Říkávali: \"to je on, ten,[F]co se stále [C]bojí
To snad ani není chlap, když [G]neumí se prát\"
[C]Jeho jméno zapoměli a [F]kdo chtěl hodit [C]blátem
Ten klidně blátem házel, [G]ostatní se mohli [C]smát
[C]Nejspíš nikdo nevěděl, co mu [F]jeho táta [C]řekl
Od té doby uběhla už hezká řádka [G]dní
[C]Můj soused o tom povídal, že [F]slyšel dřív než [C]smekl
Co na srdce mu kladl ve své [G]chvíli [C]poslední
[C]Stůj, klidně stůj a drž se [F]zpátky, chlapče [C]můj
[F]Od malérů [C]drž se raděj [G]dál
[C]Ruku na to dej, [F]špatný příklad ve mně [C]měj
Já na siláka [F]rád si často [G]hrál
[G]Teď vidíš sám, za co můj život [C]stál
MODULACE O PŮL TÓNU VÝŠ
Pak přešla léta a pravá láska do cesty mu vešla
Byla krásná jako sen, a kdekdo záviděl
Když jednou byla sama, na návštěvu přišlo
Pár nezvaných hostí, každý dělal to, co chtěl
Když pak vstoupil do dveří a uslyšel, jak pláče
Pochopil, že stane se jen to, co udělá
Kouk\' na obrázek táty a chvíli se mu zdálo
Že znovu slyší, jako kdysi, ta slova vzdálená
Stůj, klidně stůj a drž se zpátky, chlapče můj
Od malérů drž se raděj dál
Ruku na to dej, špatný příklad ve mně měj
Já na siláka rád si často hrál
Teď vidíš sám, za co můj život stál
MODULACE O PŮL TÓNU VÝŠ
Když po stopách těch výtečníků šel rozvážným krokem
Prázdno v duši měl a v očích divný chlad
Jen malou chvíli volali: \"to je ten, co se bojí\"
Pak v tichu náhlém byl by slyšet špendlík, kdyby spad\'
Jen malá muška na zdi snad podívat se směla
Na spousty boulí, podlitin a různých jiných ran
Když odcházel, tak oslovil ta sténajíci těla:
\"Jó, každý totiž uléhá, jak ustele si sám\"
A pro sebe si řekl:
Já celý život svůj se držel zpátky, táto můj
Vždyť vím, že to sis vždycky nejvíc přál
Však nemá smyslu víc ráně nastavovat líc
Když chlapem zkrátka člověk už se stal
Říkávali: \"to je on, ten, co se stále bojí\"
To snad ani není chlap, když [G]neumí se prát\"
[C]Jeho jméno zapoměli a [F]kdo chtěl hodit [C]blátem
Ten klidně blátem házel, [G]ostatní se mohli [C]smát
[C]Nejspíš nikdo nevěděl, co mu [F]jeho táta [C]řekl
Od té doby uběhla už hezká řádka [G]dní
[C]Můj soused o tom povídal, že [F]slyšel dřív než [C]smekl
Co na srdce mu kladl ve své [G]chvíli [C]poslední
[C]Stůj, klidně stůj a drž se [F]zpátky, chlapče [C]můj
[F]Od malérů [C]drž se raděj [G]dál
[C]Ruku na to dej, [F]špatný příklad ve mně [C]měj
Já na siláka [F]rád si často [G]hrál
[G]Teď vidíš sám, za co můj život [C]stál
MODULACE O PŮL TÓNU VÝŠ
Pak přešla léta a pravá láska do cesty mu vešla
Byla krásná jako sen, a kdekdo záviděl
Když jednou byla sama, na návštěvu přišlo
Pár nezvaných hostí, každý dělal to, co chtěl
Když pak vstoupil do dveří a uslyšel, jak pláče
Pochopil, že stane se jen to, co udělá
Kouk\' na obrázek táty a chvíli se mu zdálo
Že znovu slyší, jako kdysi, ta slova vzdálená
Stůj, klidně stůj a drž se zpátky, chlapče můj
Od malérů drž se raděj dál
Ruku na to dej, špatný příklad ve mně měj
Já na siláka rád si často hrál
Teď vidíš sám, za co můj život stál
MODULACE O PŮL TÓNU VÝŠ
Když po stopách těch výtečníků šel rozvážným krokem
Prázdno v duši měl a v očích divný chlad
Jen malou chvíli volali: \"to je ten, co se bojí\"
Pak v tichu náhlém byl by slyšet špendlík, kdyby spad\'
Jen malá muška na zdi snad podívat se směla
Na spousty boulí, podlitin a různých jiných ran
Když odcházel, tak oslovil ta sténajíci těla:
\"Jó, každý totiž uléhá, jak ustele si sám\"
A pro sebe si řekl:
Já celý život svůj se držel zpátky, táto můj
Vždyť vím, že to sis vždycky nejvíc přál
Však nemá smyslu víc ráně nastavovat líc
Když chlapem zkrátka člověk už se stal
Říkávali: \"to je on, ten, co se stále bojí\"
Used chords
More of Pavel Bobek