[C]Píšu Ti lásko má co mohu víc, mých kupletú nebylo moc
Tak na dva tři nářky, a na krapet štestí a tichou[G]splynulou nemravnou noc.
Ale teď lásko věřím, že už opravdu jsi, a že jsem objavil múj třetí pól,
Jako by šachisté na těch svých čtveřečkách dali si[G7]do branky koníkem[C]gól.
Jako by měsíc se ztratil, a z vody vyhoup se kýl, jako by[C7]Titanic topil se[F]zas.
R:
Miluju lásko , tak[C]miluju Tebe, že jsem[G]ztratil už pojem a[C]čas.
2.
A tak Ti píšu, že umírám, nevím co dál, láska svatá je, anebo hrob,
nikd& nevěří, netuší a neví co dál, bílé ohrady mámivých slov.
Šlápoty Tvé jsou jako kamínky not, z níchž pan Rimbóó nám po verších psal.
Že tam, kde svítá v uličkách po ránu radost, že se k večeru ozýva žal.
Stratil jsem bolest a zranil se tak, jako v mešitách křičí múj hlas.
R:
Já miluju lásko, já miluju Tebe, že jsem ztratil už pojem a čas.
3.
Vše kolem plyne tak, jak plynout chce dál. Válka v Iráku, tak jsem se bál.
Lidé tak už jsou bez Boha , že nevědí kam, děcek zástup si u tankú hrál.
Né já nechci bojovat, milovat chci, v Tobě tělo své po kořen mít.
Když člověk ví, co už mohlo by být, tak tolik, tolik chce žít.
A když pochopí, ví, že není co chtít, těmhle hranicím prošel už pas.
R:
Miluju lásko, já miluju tak, že jsem ztratil pojem a čas.
Miluju lásko, já miluju tak, že jsem ztratil pojem a čas.
4.
Píšu Ti lásko má co mohu víc, mých kupletú nebylo moc.
Tak na dva, tři nářky, a na krapet štěstí, tichou splynulou nemravnou noc.
Tak na dva tři nářky, a na krapet štestí a tichou[G]splynulou nemravnou noc.
Ale teď lásko věřím, že už opravdu jsi, a že jsem objavil múj třetí pól,
Jako by šachisté na těch svých čtveřečkách dali si[G7]do branky koníkem[C]gól.
Jako by měsíc se ztratil, a z vody vyhoup se kýl, jako by[C7]Titanic topil se[F]zas.
R:
Miluju lásko , tak[C]miluju Tebe, že jsem[G]ztratil už pojem a[C]čas.
2.
A tak Ti píšu, že umírám, nevím co dál, láska svatá je, anebo hrob,
nikd& nevěří, netuší a neví co dál, bílé ohrady mámivých slov.
Šlápoty Tvé jsou jako kamínky not, z níchž pan Rimbóó nám po verších psal.
Že tam, kde svítá v uličkách po ránu radost, že se k večeru ozýva žal.
Stratil jsem bolest a zranil se tak, jako v mešitách křičí múj hlas.
R:
Já miluju lásko, já miluju Tebe, že jsem ztratil už pojem a čas.
3.
Vše kolem plyne tak, jak plynout chce dál. Válka v Iráku, tak jsem se bál.
Lidé tak už jsou bez Boha , že nevědí kam, děcek zástup si u tankú hrál.
Né já nechci bojovat, milovat chci, v Tobě tělo své po kořen mít.
Když člověk ví, co už mohlo by být, tak tolik, tolik chce žít.
A když pochopí, ví, že není co chtít, těmhle hranicím prošel už pas.
R:
Miluju lásko, já miluju tak, že jsem ztratil pojem a čas.
Miluju lásko, já miluju tak, že jsem ztratil pojem a čas.
4.
Píšu Ti lásko má co mohu víc, mých kupletú nebylo moc.
Tak na dva, tři nářky, a na krapet štěstí, tichou splynulou nemravnou noc.
Used chords
More of Honza Nedved
1. Baileys 2. P A V L Í N K A 3. Okno 4. Oslík 5. Šípky
