Curriculum Vitae Chords & Lyrics - Lenk

[Dm]Už jsem dost zažil, prošel nahoru i dolů
a taky jsem se nechal zlákat od náb[A]oru,
vžd[Gm]yť něco p[C7]odepsat, to př[F]ece jde tak sn[Dm]adno,
j[Gm]en když si zkr[C7]átím vojnu, t[F]ak ať žije Kl[A]adno!

Šachty a válcovny, tam, kde to voní dřinou,
valcíři, horníci a já svou vlastní vinou,
kluk chvíli po vojně urvanej ze řetězu,
když platěj' obstojně, tak to i pod zem vlezu!

®: C[B]o nás tam t[C7]akhle přišlo, c[F]o jsme měli plánů,
z[Gm]a první v[A]ejplatu jen dž[B]íny a pár flámů,
[C]elita z ubytovny, d[F]ům mladých horník[Dm]ů (hutníků),
dv[G]ě postele, jedna skříň v mal[C7]ým kamrlíku.

Když ptáčka lapají, tka zpívají mu hezky,
dodneška slyším pána, co mluvil jak z desky:
co všechno brigádníkům, jaká zařízení,
dnes už vím dobře: nevěř, když ve smlouvě není!

Někteří přivykli a zůstali tam dodnes,
většina zmizela, to čas je někam odnes',
mně z města nechtělo se na vesnici domů,
tak jsem šel do hutí a k požárníkům k tomu.

®:

Já nechtěl do smrti bydlet na ubytovně,
znám spoustu starejch chlapů, co tak žijou skrovně,
buďto se rozvedli, či nenašli tu svoji,
a byty stejně nejsou, pitím smutky hojí.

Tak jsem se pochlapil a z ubytovny zmizel,
ženatej sehnat byt je taky pěkná svízel,
když občas potkám známý, kteří jak já ví to,
jak je na ubytovnách, je nám trochu líto.

®: Kluků, co zastavili svůj čas v zastavárně,
nečetli nikdy od Steinbecka Na plechárně,
do práce někdy jen, ať žije sladký čtvrtek,
a z oken hospod chytaj' život, co jim utek'.