1.[D]Za vesnici [Hmi]stával,
tam kde [G]dobytek se [A]pas
nikdy s nikým [F#]nemluvil,
nikdo [Hmi]neznal jeho hlas
vždy [G]zůstal jenom [A7]na chvíli
a [D]důstojnou měl [Hmi]tvář
často [G]jen tak prošel [A]polem,
jako [F#7]dobrý hospo[Hmi]dář
a [G]nikdo neví, [A]odkud se tu [D]vzal.
®: [A]Byla vám to záhadná [D]věc
že [G]kdykoliv se [A]objevil
ten [D]divný cizinec[Hmi]
[A7]jako by nám [A]tím chtěl něco [D]říct
2.Když viděli ho poprvé,
držel v rukou meč a štít
prý za blázna ho měli,
ale nechali ho být
a do týdne se vojna zvedla
bůhví proč a zač
jen rychle prošla krajem,
v patách za ní křik a pláč
a nikdo neví, kde se ten muž vzal.
3.Když jednou přišlo sucho
nejhorší za sto let
on objevil se znova,
prošel ke studni a zpět
pak se v noci spustil liják,
blesky bily tam a sem
a přitom hvězdy zářily
na nebi bezmračném
a nikdo neví kde se ten déšť vzal.
4.Už dávno se tu neválčí
a úrody je dost
čas na práci i na lásku
a důvod pro vděčnost
to cizinec když před léty
se zjevil naposled
prý na tváři měl úsměv
a v ruce bílý květ
A pak už víckrát nevrátil se zpět.
5.Když mně to děda vyprávěl,
tak zrovna kvetl vřes
a já si vzpomněl na dětství,
vidím to jako dnes
Jako kluk jsem potkal lovce,
nesl přes rameno síť
pak i já svou první rybu chyt'.
6.A pak jsem jednou za bratrem
až do Dublinu jel
já na nedělní mši s ním
tehdy do kostela šel
Tam na zdi visel obraz,
měl už oprýskaný rám
ten muž co se z něj díval,
to byl svatý Patrik sám
a já najednou věděl, že ho znám.
C:A já najednou věděl, že ho znám.
tam kde [G]dobytek se [A]pas
nikdy s nikým [F#]nemluvil,
nikdo [Hmi]neznal jeho hlas
vždy [G]zůstal jenom [A7]na chvíli
a [D]důstojnou měl [Hmi]tvář
často [G]jen tak prošel [A]polem,
jako [F#7]dobrý hospo[Hmi]dář
a [G]nikdo neví, [A]odkud se tu [D]vzal.
®: [A]Byla vám to záhadná [D]věc
že [G]kdykoliv se [A]objevil
ten [D]divný cizinec[Hmi]
[A7]jako by nám [A]tím chtěl něco [D]říct
2.Když viděli ho poprvé,
držel v rukou meč a štít
prý za blázna ho měli,
ale nechali ho být
a do týdne se vojna zvedla
bůhví proč a zač
jen rychle prošla krajem,
v patách za ní křik a pláč
a nikdo neví, kde se ten muž vzal.
3.Když jednou přišlo sucho
nejhorší za sto let
on objevil se znova,
prošel ke studni a zpět
pak se v noci spustil liják,
blesky bily tam a sem
a přitom hvězdy zářily
na nebi bezmračném
a nikdo neví kde se ten déšť vzal.
4.Už dávno se tu neválčí
a úrody je dost
čas na práci i na lásku
a důvod pro vděčnost
to cizinec když před léty
se zjevil naposled
prý na tváři měl úsměv
a v ruce bílý květ
A pak už víckrát nevrátil se zpět.
5.Když mně to děda vyprávěl,
tak zrovna kvetl vřes
a já si vzpomněl na dětství,
vidím to jako dnes
Jako kluk jsem potkal lovce,
nesl přes rameno síť
pak i já svou první rybu chyt'.
6.A pak jsem jednou za bratrem
až do Dublinu jel
já na nedělní mši s ním
tehdy do kostela šel
Tam na zdi visel obraz,
měl už oprýskaný rám
ten muž co se z něj díval,
to byl svatý Patrik sám
a já najednou věděl, že ho znám.
C:A já najednou věděl, že ho znám.
Used chords
More of Nedvedi
1. Loučím Se S Tmou 2. Zeptej Se Mně 3. Podvod 4. Valčíček 5. Igelit
