1953 Chords & Lyrics - Jaromír Nohavica

V[Am]e třicátém šestém týdnu p[E]o svém počet[Am]í,
já, př[Dm]ivázaný n[G]a pupeční šň[C]ůře[A7] ,
p[Dm]odoben víc kuřeti než d[Am]ítěti,
ch[E]ystal jsem se ke své dlouhé t[Am]ůře.[Dmi] , [E]

Březen byl, otec mi jméno vybíral
a na potocích zrovna ledy tály,
a na Kuncevské dači zrovna umíral
Josif Vissarionovič Stalin.

Ztvrdlá zem si rozpínala korzety
v tom březnu roku třiapadesát,
ve třicátém šestém týdnu po mém početí
do flóru se halil první revoluční stát.

Po městech a po vesnicích chodí rozsévač
a hrsti zrna nosí,
mrtvou vodou všechno živé zalévá
a živou vodou všechno mrtvé kosí.

Tolikrát už vzlétla hvězda nad betlém
a tolikrát už zavoněla sláma
a tolikrát se člověk vydal za světlem
a tolikrát se na té cestě zklamal.

Naděje je nejkrásnější prokletí,
naděje je jediné, co zbývá,
ve třicátém šestém roce po svém početí
zpívám, tedy jsem, jsem, tedy zpívám.